Světový den vegetariánů jsem oslavil průjmem a Bikram jógou aneb Večírek za všechny prachy!
Šéfredaktor eXtra Pavel Novotný činí další pokus, jak změnit životní styl a ukončit nekonečnou sérii jo-jo efektů! V rámci operace „Jogín“ bude tři měsíce žít jako jogín, myslet jako jogín a chovat se jako jogín. A protože nesnáší vegetariány a pohyb, stane se ještě navíc vegetariánem s úchylkou na Bikram jógu. Do toho bude držet dietu a pokusí se stát kliďasem na pozadí boje s neurotičností a nezřízenou chutí na kus žvance! Cíl: Zhubnout dvacet kilo a nenabrat je hned zpátky, dojít osvícení, ujistit se, že vegetariánství je šílenost a pohyb správná věc, přežít, něco se o sobě naučit a každé úterý o tom psát blog pro budoucí generace svých následovníků!
Dnes je Světový den hovad, pardon vegetariánů, a já jej trávím z větší části na záchodové míse.
Ostatně jako všechny z posledních sedmnácti dnů, kdy jsem vegetariánem.
Pakliže k józe mám stále blíž a blíž a začínám se bát sám sebe (pocity jako „Ty vole, vono to má něco do sebe“, „Ty krávo, neměl bych přestat kouřit“ apod.), ohledně žraní kytiček mám stále jasno, je to úchylné, je to nezdravé, je to zlo.
Po mé minulé obžalobě vegetariánů (hovada) a veganů (double hovada, které by neměl nikdo brát vážně) jsem dostal mnoho mailů od obou skupin s tím, že hovado jsem já, což nepopírám, s dodatkem, že to nebudu já, kdo skončí po dvaceti letech s chudokrevností na Homolce, kdo nevěří, ten nečetl mé evangelium masožroutství minule…
S Bikram jógou, tímto novodobým mučicím nástrojem, mám vztah zcela jiný, ale bojím se vám ho aktuálně popsat, bojím se vlastně o tom vůbec mluvit.
Proto předesílám:
Bikram jóga je…
strašlivá
nekompromisní
krutá
k nepřežití
smrt
a okamžitě dodávám, že…
v životě mě v segmentu lifestyle nic tak nezaujalo
cítím se prokazatelně lépe už po čtyřech návštěvách
ne, nevyslovím to, ale jo, ale ne, ale tak jo… Asi přestanu kouřit
do měsíce udělám provaz
ty vole, já tam snad budu chodit dál
Jo, je to tak, a to říkám i přesto, že jsem se před pár dny setkal s vůbec největší překážkou, jakou jsem na své jogínské cestě zatím potkal – s instruktorkou Urschou (ano, jedná se o dříve zmiňovanou Urschulu Göbbels, ale slíbil jsem vedení Bikram Yoga Praha, že už nebudu jejich lidi pojmenovávat po nacistických pohlavárech, i když uznávají, že mě chápou a že se sami diví, že jsem nejmenoval ještě ostřejší nacistické pohlaváry)…
Urscha není normální instruktorka, Urscha je mimozemská bytost z jiného světa, než je ten můj. Je ze světa, kde je devadesát minut cvičení v horku jen začátek. Ze světa, kde si pan Novotný sice může odfrknout (už jste si někdy odfrkávali zavřeni v místnosti, ze které není úniku, nebudu vás napínat, nejde to), ale jenom na chvililinku, protože jestli má ještě procentíčko energie, které získal odfrknutím, pak je třeba okamžitě pokračovat v krasojízdě, a ne odfrkávat dál, protože na co čekat, že ano?
Urscha je prostě přísná, přísná jako celá Bikram jóga, přísná jako Ministerstvo přísnosti. Ale ono je to stejně jedno. Pamatujete ještě na nacistku 2 Natálii? To je taky kousek.
Studoval jsem její životopis a připomíná mi jednoho kamaráda, co se stal v šestnácti závislým na heroinu. Natálka se stala v šestnácti závislá na Bikram józe. Láska na první pohled. Zběsilá kariéra lemovaná mistrovstvím světa, nebo čím a pak srandami jako 100 dnů v kuse („odcvičila jsem cca 130 lekcí, protože jsem některé dny chodila dvakrát“), no prostě naprostá satanistka jógy, a takhle bych mohl pokračovat, protože podobných bytostí je tam zaměstnaná hromada a co je teda v prdeli nejvíc, že jsou všichni fajn, věnují se ochotně všem, milují to a ty lidi tam zase milují je a vracejí se, aby zaplatili za další utrpení, a všichni jsou děsně spokojení, uprostřed této jóga sekty se zmítám já ve svých pochybách a bolí mě každá šlacha na těle a přitom cítím, že tohle je dobré, a do toho cítím, že tohle nemůžu přežít, a do toho mi má žena, která má být ve smyku z toho, že za dva týdny rodí, pořád říká, že chce hned po šestinedělí začít chodit na Bikram jógu.
Mám dole první čtyři kila a je mi to jedno. Sparta nám dala v Edenu klepec a mně je to jedno. Kandiduji v Řeporyjích na starostu a je mi fuk, jak to dopadne. Myslím jen na svoje holky doma, na to nenarozený dítě a na to, že jdu zase zítra na jógu. Chci poznat Michala. Holky u mě v práci o něm říkají, že je zlý a pamatuje si jména všech, ale mně je to jedno, protože nic krutopřísnějšího než Urscha a Bikram jóga stejně neexistují a hodný instruktor Bikram jógy stejně neexistuje, tak co.
Jo a taky jsem měl dnes další super vegetariánský hamburger, který byl super, až na to, že v něm byla sója místo fláku hovězího.
Vlastně celé to vegetariánství by bylo boží, kdyby se při něm dalo sežrat kilo masa denně.
A celá Bikram jóga by byla boží, kdyby při ní nebylo takové vedro a nemusela se u ní cvičit jóga.
No jo, ale to bych byl zase prase.
A to já už být nechci.
Vidíme se za týden!
Namasté!
Váš Jogín
Pavel Novotný